Plakáty na výšku

Je t’adore a l’egal de la voute nocturne. O vase de tristesse, o grande taciturne

Byly boje a marná vítězství

Jestliže za těžké a temné noci dobrý křesťan z milosrdenství za nějakou starou sutinou pohřbí vaše shrbené tělo

A já, Jan, viděl jsem svaté město, nový Jeruzalém, jak sestupuje z nebe od Boha

Snad se v květině zkoušela první vize

Buddha, 1895 – č. 2

Kentaur mířící na mraky

Frontispis

Motýli

Dlouhá krvavě zbarvená kukla

Poté jsem spatřil anděla sestupujícího z nebe, který měl klíč od propasti a ve své ruce velký řetěz

Kristus, 1887 – Nr. 2

Pět motýlů

Edouard Vuillard

A z nebe spadla velká planoucí hvězda

Sciapodové; hlava co nejníže, to je tajemství štěstí!

To je ďábel

A objevil se člověk, zpytuje půdu, z níž vzešel a jež ho přitahuje, razil si cestu k

Svatý Antonín... Skrze její dlouhé vlasy, které jí zakrývaly tvář, se mi zdálo, že poznávám Ammonarii

Bezmocné křídlo nezvedlo zvíře v těch černých prostorách

A viděl jsem v pravici toho, který seděl na trůnu, knihu popsanou uvnitř i zvenčí, zapečetěnou sedmi pečetěmi

Křídlo, 1893 – č. 1

To jsem já, Jan, který jsem viděl a slyšel tyto věci

Když se probouzel život v hloubi temné hmoty

A ten, kdo na něm seděl, jmenoval se Smrt

Sulamitka

Podmořská flóra

Volupte, Fantome Elastique!

Perverzita

Parsifal

Žena z profilu

Velká váza s květinami

Okřídlený kůň

Někdy se najde stará flakonka, která si vzpomíná, z níž tryská čerstvá duše, jež se vrací, 1890 – Nr. 1

Zelená nestvůra (Apollón jedoucí na pythonském hadu)

Anděl vzal kadidelnici, 1899 – č. 2

Váza s květinami, 1910

Kniha světla

Smrt; má ironie převyšuje všechny ostatní!

A v jeho pravici bylo sedm hvězd a z jeho úst vycházel ostrý dvousečný meč